Parádní věda 1 – Vzhůru do oblak
Vzhůru do oblak!
Pokud se v karanténě již nudíte a chybí vám chemické pokusy, nezoufejte, pár takových si můžete připravit doma. Jelikož je venku už krásné počasí, doporučuji ho realizovat na zahradě či v prostorách bez stropu. Třeba taková výroba rakety je velmi jednoduchá a samotný pokus velmi efektní. Tak se na to pojďme podívat!
Co budete potřebovat?
Plastovou láhev, korek, papírový kapesník, provázek, jedlou sodu, ocet a startovací nádobu.
Jak dopadl experiment nám? Podívejte se.
Postup experimentu:
Do rozloženého papírové kapesníku (1 vrstva) dáme pár lžic jedlé sody. Kapesník srolujeme i s jedlou sodou jako bonbon a zavážeme z obou stran. Nyní nám jedlá soda nikam neuteče. Váš „bonbon“ by měl být úzký natolik, abyste ho prostrčili hrdlem nádoby. Z jedné strany provázky ustřihněte na maximum blízkosti k uzlíku, na druhé straně ponechte 2 konce provázků od uzle delší. Do připravené plastové lahve (ideálně 0,5 l) nalijte zhruba 150 ml octu. Váš připravený „bonbon“, obsahující jedlou sodu, vložte do lahve tak, aby nepřišel do styku s octem. Jak? Jednoduše. „Bonbon“ vkládáte do láhve tak, abyste jej drželi za konce provázku, který jste neustřihli. Musí být v nádobě celý svým objemem a provázek musí vyčnívat z lahve, kterou utěsníte korkem tak, aby korek znehybněl provázek, který vám udrží váš „bonbon“ v láhvi ve vzduchu, tím pádem nepřijde s octem do styku. Teď už hurá na zahradu! Připravte si startovací láhev, která bude větší než PET láhev a bude stabilní. Do ní vložte láhev vzhůru nohama tak, aby se ocet přelil a smíchal se s jedlou sodou. Utečte! A sledujte, co se bude dít. Jedlá soda rozkládá kyselinu octovou za vzniku CO₂. Oxid uhličitý, ve snaze dostat se ven z láhve, vytvoří vysoký tlak, který vymrští láhev do vzduchu. Svoji raketu si samozřejmě můžete před samotným startem krásně pokreslit a vylepšit, aby vypadala co nejstylověji!
Hoří prskavka ve vodě?
V karanténě můžeme všichni zavzpomínat na Vánoce a pálení prskavek, tentokrát však trochu jinak! Na vlastní oči uvidíte něco, čemu byste třeba ani nevěřili. Prskavka pod vodou prská? Pojďme se o tom přesvědčit sami!
Podívejte se na video z našeho pokusu.
Postup experimentu:
Vaši prskavku obalte pořádně izolepou tak, aby byl obalený každý kousek prskavky. Nebojte se klidně dát více vrstev izolepy, přeci jenom se nám k prskavce nesmí dostat voda, která by prskavku dřív nebo později uhasila. Svoji prskavku zapalte na vzduchu a po chvíli vložte do vody. Ideálně do vyšší průhledné nádoby naplněné vodou. Sledujte, co se děje. Prskavka nezhasla? Jak je to možné?
Prskavky se zpravidla skládají ze své poloviny z oxidačního činidla, kterým bývá dusičnan barnatý. Pro hoření je nutný kyslík, jenomže kde ho pod vodou vezmou? Zapálená prskavka totiž produkuje svůj vlastní kyslík rozkladem nitrátu barnatého. To zapříčiňuje fakt, že prskavky mohou hořet v inertní atmosféře, například v heliu či argonu. Při pokusu si povšimnete, že z vaší nádoby stoupá kouř. Za ty je zodpovědný vodík, který vzniká štěpením vodních molekul jako důsledek reakce rozpálených částí prskavky s vodou.
Pro zpestření můžete vodu obarvit potravinářským barvivem tak, jako jsme to udělali my. Video je záměrně zpomalené, aby byla podpořena viditelnost všech chemických jevů.
Autoři: Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy