Parádní věda 8 – Domácí bublifuk

Vznik krásný bublin závisí na povrchovém napětí. Co to vůbec takové povrchové napětí je? Zkusme si představit, jak se chová kapalina. Vždycky se snaží zaujmout co nejmenší povrch, tudíž je pro ni výhodná pozice koule. Obecně je fakt, že pokud bychom chtěli zachovat povrch co nejmenší, toto těleso v prostoru nám docílí cíleného. Pokud bychom však kapalinu nutili dostat se do polohy s větším povrchem, což je pro ni pochopitelně diskomfortní, začaly by působit nějaké síly, které by se snažily zabránit rozšíření povrchu. Při vzdalování se molekul od sebe je nutné překonat přitažlivou sílu jednotlivých částic, čímž konáme práci. Vzniká pak na povrchu jakási pevná pružná blanka, která se chová jako fólie a má nějaké mechanické napětí, kterému se říká povrchové, povrchové napětí. Povrchové napětí je velmi užitečná věc, umožňuje například vodním ptákům plavat. Zpátky k našemu pokusu! 

Bublifuk tedy využívá povrchového napětí, o kterém už víme všelicos, a proudu vzduchu, který naplňuje objem, jenž je obklopen slabou membránou. Jak si takovou bublifukovou směs vyrobit, aby slabá blána nepraskla a naše bubliny vydržely co nejdéle? 

Receptů na kvalitní bublifuk je spoustu, nám se však osvědčil ten nejklasičtější. 

Smíchejte a protřepte 250 ml vody, 3 lžičky jaru, 3 lžičky stolního oleje a 4 lžičky cukru. Stále míchejte! 

No a nyní se již podívejte na video, jak lze vytvářet bubliny na talíři. Komu se povede vytvořit co nejvíc bublin v sobě? Vytvořte si domácí bublifuk a o zábavu je postaráno! 



Autoři: Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy