Jak pečovat o křečka

Pro všechny nadšené chovatele a milovníky křečků máme skvělou zprávu!
Kolegyně Soňa a Týna z naší Stanice přírodovědců Vinohrady pro vás sestavily fotonávod s poznámkami, jak se o křečka starat – jak mu vybrat ubikaci, jak ji čistit, co dávat a nedávat k jídlu atd. Na fotkách pózuje obydlí křečka zlatého nebo syrského a křeček sám, jeho jméno je Bručoun.
Na úvodní fotografii máme křečíka džungarského, rady se hodí pro všechny křečky.

Věříme, že vám rady pomohou a váš křeček se bude mít výborně!

Ubikace před vyčištěním – před pořízením křečka je důležitou volbou, kterou ubikaci zvolíme - zda klec nebo akvárium. Klec se snáze čistí, křeček zde má mnoho prostoru k vyžití a na šplhání a dobře zde cirkuluje vzduch. Pokud však máte velmi aktivního hrabavého křečka, tak budete mít podestýlku všude okolo. Akvárium je sice náročnější na čištění už kvůli své váze, ale podestýlka se z něj nedostane.

Při čištění nejdříve přendáme křečka do přepravky či připravené krabice s otvory na vzduch a následně vyndáme veškeré vybavení klece/akvária.

Kromě přepravky si připravíme také smetáček a lopatku, pytel, do kterého vyhodíme špinavou podestýlku (pokud nemáme kompost), a hadr s vodou na umytí.

Po odstranění podestýlky často zůstávají v akváriu místa, která vyžrala moč spolu s podestýlkou a je potřeba je vydrhnout, ideálně s pomocí prostředku bez chlóru a výraznějšího zápachu, který pak snadno vymyjeme a zvířeti tak neublížíme.

Když je příbytek řádně vymytý a vysušený, může přijít na řadu podestýlka.

Jako nejvhodnější a nejčastěji používaná podestýlka se nabízejí bezprašné hobliny, které jsou měkké, lehké, křečci se do nich mohou snadno zahrabat a dobře se jim po nich chodí, zároveň jsou levné a všude dobře sehnatelné. Pozor však na prašné od truhlářů či s vůněmi. Nevýhodou je pouze zachytávání do kožíšku dlouhosrstých křečků.
Nevhodné jsou rozhodně piliny, které jsou moc prašné a mohou způsobovat u křečků alergii.
Další velmi vhodnou podestýlkou je Asan, který je lehký, měkký, ekologický a šetří životní prostředí, a především je velmi savý, skvěle pohlcuje pachy a nezpůsobuje alergie. Nevýhodou je jeho vyšší cena.
Další možností jsou dřevěné granulky, které dobře sají pach a dlouho vydrží. Bohužel jsou cenově dražší, nevhodné pro malé křečíky, těžké a tvrdé.
Skart je vhodný pro všechny druhy, můžeme si ho vyrobit nebo zadarmo odebrat v kanceláři, je měkký, lehký, nedělá hluk a křečkům se do něj dobře zahrabává.
Poslední nabízející se možností je seno, to však v žádném případě jako podestýlka vhodné není, mimo jiné proto, že nesaje pachy.

Poté už přidáme veškeré potřebné vybavení, jako je miska na zrní a vodu, případně napáječka, kolotoč a především nějaký vhodný úkryt, kterým může být kokosová skořápka, dřevěný domeček či materiál na vytvoření hnízda. Na našem trhu se prodávají speciální hnízdní materiály pro křečky, ale ty jsou naprosto nevhodné až nebezpečné, protože se v nich křeček může uškrtit. Na hnízdo jsou vhodné například papírové kapesníčky (neparfémované), toaletní papír, skart, dřevitá vlna nebo seno. V žádném případě ne vata nebo kousky látek! Může se stát, že se křečkovi do nitek zamotá nožička.

Pak už můžeme vrátit spokojeného obyvatele zpět.

Vhodná potrava – křeček je všežravec, ale i tak je velmi důležité zvolit vhodnou potravu. Základní zásadou je podávat potravu suchou a rozhodně ne plesnivou. Dalším důležitým bodem je také vyhýbat se velkému množství tučných a sladkých směsí s množstvím sušeného ovoce. Velké množství tuků a cukrů totiž způsobuje, že křečkům ztuční orgány a předčasně nám zahynou. Základem je tudíž pšenice, ječmen, proso, kukuřice a všemožné zrní, které má volně k dispozici v přírodě. Další nejdůležitější částí křeččího jídelníčku je hlavně zelenina a ovoce. Mrkev i listy, petržel i listy, celer, červená řepa, salátová okurka, cuketa, kukuřice (čerstvá), hrášek, nepálivá paprika, rajče, brambory vařené (bez jedovatých klíčků), listy špenátu, květák i s listy, kedluben, suchý (nemokrý a nespařený)! salát /většinu z výše uvedeného můžete dát i sušenou/. Brokolici a kapustu dávat můžete, ale může nadýmat, stejně tak květák, takže na to pozor a dávat jen po troškách. Další důležitou složkou křeččí potravy je bílkovinná živočišná strava. Nejčastěji jsou to mouční červi, ale můžeme také použít pečené nebo vařené kuřecí a rybí maso, granule nebo kapsičky od koček, psů, fretek nebo ježků s min. 30 % masa, sušené rybičky pro kočky, sušené maso pro psy, psí suchary s masem či sušené krevety. Pokud se nám zdá, že křeček hubne a moc nežere, můžeme zkusit Pangamin (tableta s droždím), jelikož droždí navozuje chuť k jídlu. Pokud to však bude přetrvávat, je nutné navštívit veterináře.

Ukázka možné směsi.

Nevhodné

jsou rozhodně cibule, česnek nebo pórek, protože nadýmají;
z ovoce nedáváme hlavně banány a kokos, protože obsahují velké množství cukru a křečkovi by se mohly poškodit orgány; dále nedáváme kyselé ovoce, jako jsou citrusové plody, kiwi apod., protože mnoho malých hlodavců citrusové plody špatně snáší, jsou pro ně lehce jedovaté. Pozor také na množství ovoce jako jablka, hrušky či švestky, které ve větším přijatém množství mohou způsobit průjem a následnou dehydrataci;
oříšky, mandle apod. nejlépe dáváme jen jako pamlsek v malém množství, protože jsou velmi tučné, v krmivu jich mají již dost.;
čokoláda, sušenky, mléčné dropsy pro křečky a vše sladké je pro křečky nevhodné kvůli vysokému obsahu cukru a mléka;
tyčinky obalené zrním jsou většinou lepeny medem a ten také není pro křečky to nejvhodnější. Dávat je můžeme, ale opravdu jednou za čas, drobným křečíkům vůbec;
pečivo je naprosto nevhodné. Nic křečkům nedává a nadýmá. To, že si na něm hlodavci obrušují zuby, je zastaralý opakovaný omyl. Křeček nemá jen hlodáky, ale také stoličky, kterými rozmělňuje potravu, aby ji mohl polknout. Pečivo je jimi zpracováváno na kaši, která zuby spíše zašpiní než očistí. Rozhodně tedy zuby neobrušuje ani neočišťuje;
minerální a solné kameny křečkům nechutnají a k ničemu jim nejsou. Zuby si obrušují na dřevě a ne na kameni, který je vyroben z krmného vápna a kámen ze soli je pro ně spíše na škodu než k užitku. Přesolení organismu není nic zdravého.

Poslední potřeby, které můžeme využít, pokud se na to cítíme, jsou například kleštičky na drápky, které se prodávají v podobě speciálních nůžek či gilotiny. Vždy je nejprve potřeba se poradit s veterinářem, jak a kdy drápky stříhat. Dále různé větve, dřevěné žebříky, mostky, schovávačky, které slouží nejen pro křečkovo zabavení, ale také k obrušování hlodáků.

Autoři: Dům dětí a mládeže Praha 2