Pletení tataru

Pro někoho velikonoční pomlázka, pro jiného tatar. Pro jednoho sezónní radost z rukodělné činnosti, pro druhého trápení a bolavé prsty. Najdou se ale i takoví mládenci, kteří koledovačku vůbec neřeší. O tom, že v některých krajích je šlehání mladých děvčat tradicí, ale dnes řeč nebude.

Zaměříme se totiž na výrobu tataru spleteného z vrbového proutí. Tentokrát se vydáme do domácího prostředí, navštívíme mého dědečka. Ten nás i přes současnou situaci rád uvítal. Ještě před dvaceti lety k nám do organizace jezdil na velikonoční dílny, aby zájemcům z řad veřejnosti pletení nejen ukázal, ale i vysvětlil. Postupně jsem si pletení z vrbového proutí osvojila i já, ale není nad rady "starého praktika".

Co je k pletení základního tvaru pomlázky potřeba? Postačí zahradnické nůžky, devět mladých vrbových proutků a stužka. Můžeme se dát do díla. Po vytvoření rukojeti, kdy jedním proutkem šikovně omotáme svazek osmi zbylých prutů, začíná pletací část. Svazek je nutné rozdělit na dvě části po čtyřech. Pravý horní proutek provlečeme mezi dva a dva proutky na protější straně, následně jej spodem vrátíme doprava, tentokrát ale dolů. Teď levý horní proutek... a pořád dokola. Jakmile máme hotovo, můžeme zdobit stužkou.

Nenechte se zastrašit. Vysvětluje se těžce, ale nakonec není důvod, proč si ještě dnes nevyrobit vlastní tatar!
Nezbývá, než poděkovat.

Zdraví vás I. Vladíková