Miniaturní zenová relaxační zahrádka

Tradice tvorby japonských zahrad představuje umění, které se učí mnoho let. Jejich součástí jsou – kromě různých druhů vegetace – písečná pole a štěrkové plochy ve stylizované formě představující vodní toky a jezera, v nichž jsou zasazené kamenné solitéry či ostrůvky s pěstěnými rostlinami. Samozřejmou součástí mnoha z nich jsou ale i skutečná vodní jezírka, vodopády a říčky. Jednou z nejkrásnějších zahrad tohoto typu v Evropě je japonská zahrada Lady Daisy v Haagu, která byla založena již v roce 1910 a otevírá se každoročně pouze na osm týdnů.
Pokud v našem okolí není žádná zahrada, kterou by bylo možné obdobným způsobem upravit a kultivovat, jsou k dispozici miniaturní zenové zahrady do interiéru. Jejich součásti jsou stejné jako u zahrad skutečných – základem je plocha z jemného písku, případně kombinovaného se štěrkem, doplněná různými dalšími předměty, jejichž výběr záleží na individualitě každého autora, který se do tohoto díla pouští.
Klasickou úpravu představují kameny (často zajímavě barevné) postavené nastojato, jež představují skalní útvary; obklopeny mohou být pískem nebo vegetací, travními druhy či keři a stromky. Stylizované říčky, naznačené uhrabaným pískem, překlenují dřevěné či kamenné mostky, nemusejí chybět ani umělé stavby ve formě altánků a dřevěných domků. Smyslem je docílit krásného a harmonického celku, který ozdobí náš interiér a kdykoli je připraven k nové úpravě a změně. Právě síla jeho uspořádání, vyjadřující autorovu osobnost, je prostředkem k uklidnění mysli.



Autoři: Dům dětí a mládeže Sokolov